Kariéra v F1 rok po roce
Ač toho Kimi zase tolik nenajezdil, dal mu Peter Sauber, šéf týmu Sauber, šanci testovat v září roku 2000. Po testech na Jerezu a Barceloně, podepsal Sauber s Räikkönenem smlouvu na rok 2001. Na adresu mladého Fina ale byla i vlna kritiky, ohledně udělení superlicence, bez které by nemohl závodit. Prezidentovi FIA se nelíbilo, že Kimi odjezdil ve formulových závodech pouhých 23 závodů a považoval ho za velice nezkušeného. Nicméně Kimi předvedl hned v prvním závodě, že jezdit umí, když si vyjel bod za šesté místo v Grand Prix Austrálie. Zajímavostí bylo, že Räikkönen ještě 20 minut před závodem spal (Kimi řekl, že spí rád natolik, že před kvalifikacemi a závody musí být probuzen.). Räikkönen působí velice klidně, chladně a výborně kalkuluje závodní strategii a vysloužil si přezdívku „Iceman“ („Ledový muž“). Tuto přezdívku má dokonce i na své helmě. Jeho další přezdívky, které v té době dostal jsou například Kimppa, Räikkä a Kimster (tak mu říkali mechanici). Někteří Finové mu vtipně říkají „Räkkä“, což ve finštině znamená nudle u nosu. Tato přezdívka vznikla ze slova Häkä (ve finštině uhlíkový monoxid), která byla přezdívkou Miky Häkkinena. Ale vraťme se k jeho první sezóně v F1, která pro něj byla velmi solidní, 4x bodoval a 8x skončil v první osmičce. Celkem vybojoval 9 bodů a společně s týmovým kolegou Nickem Heidfeldem (ten získal 12 bodů), pomohli týmu Sauber k nejlepšímu umístění v poháru konstruktérů a konkrétně ke čtvrtému místu.
2002-2006: McLaren
Räikkönen po sezóně 2001 odešel od Sauberu. Možnosti byly hned dvě. Ferrari, které dodávalo Sauberu motor, si na něj dělalo zálusk, ale jezdce už oba mělo a to kvalitní. A tak Räikkönen zamířil do McLarenu, kde vystřídal svého krajana a dvojnásobného mistra světa, Miku Häkkinena, který ukončil kariéru. McLarenu se ale dostalo kvůli mladému Finovi kritiky, když ho upřednostnili před Nickem Heidfeldem, který jezdil v roce 2001 u Sauberu lépe než Kimi.
2002-2006: McLaren
Při svém debutu v McLarenu, zaznamenal Räikkönen třetí místo v Australské Grand Prix. Nejblíže k vítězství byl Kimi v Grand Prix Francie, kde figuroval na prvním místě, ale kvůli oleji na trati z vozu Allana McNishe, se dostal mimo trať a skončil druhý. Přestože měl McLaren problém se spolehlivostí motorů Mercedes, získal Kimi 24 bodů a čtyři pódiová umístění a byl jen o maličko horší než týmový kolega David Coulthard. Na konci sezóny tedy figuroval na šestém místě, jednu pozici za Coulthardem. Společně tak vybojovali pro McLaren třetí pozici v poháru konstrukérů.
2003
V zahajovacím závodě v Austrálii, se Räikkönen kvalifikoval v náhradním voze až jako patnáctý. V závodě však vedl, ale až do chvíle, kdy dostal penalizaci za překročení rychlosti v pit lane. Tuto nepříjemnost však způsobila závada v elektronickém systému auta. I tak ale Kimi dosáhl skvělého třetího místa. První závod vyhrál Räikkönen v Malajsii, kde startoval ze sedmého místa. V průběhu dalšího závodu v Brazílii, byl opět vyhlášen vítězem, a to po zastavení závodu v kole 55. Pravidla říkají, že výsledky závodu by měly být takové, jaké byly 2 kola před zastavením závodu. O týden později však bylo rozhodnuto a prověřeno, že závod byl zastaven v kole 56 a výsledky platí tedy z kola 54. Tím pádem vyhrál Giancarlo Fisichella a Räikkönen musel trofej vrátit a převzít trofej za místo druhé.
Většina týmů své vozy vylepšuje, avšak McLaren používal šasi z roku 2002, což auta trochu brzdilo. I tak ale skončil Räikkönen druhý v Imole. Na okruhu ve Španělsku udělal Kimi chybu v kvalifikaci a musel startovat ze zadních pozic. Smůlu měl i v závodě kde odstoupil, když havaroval s Antoniem Pizzoniou, který zůstal stát na startu.
V dalších závodech sázel McLaren spíše na dobrou strategii, než na rychlost. V Grand Prix Rakouska měl Kimi prblémy s řízením vozu a jen taktak uhájil druhou pozici před Rubensem Barrichellem. Blízko k vítězství měl Fin v Monaku, ale nakonec zůstal o méně než vteřinu druhý za Juanem Pablem Montoyou. V Kanadě startoval Räikkönen z pit lane, když v kvalifikaci měl problémy s nedotáčivostí vozu a vyjel mimo trať. V závodě dojel šestý, ale o více jak minutu za vítězným Michaelem Schumacherem.
Při Grand Prix Evropy vybojoval Räikkönen pole position a vedl závod až do 25. kola, kdy mu vypověděl službu motor. Jeho soupeř v boji o titul, Michael Schumacher dojel pátý a získal náskok 4 bodů na Räikkönena. Další souboj těchto dvou jezdců byl ve Francii, kde Fin skončil čtvrtý, jednu příčku za Němcem. Při Grand Prix Velké Británie si však pozice prohodili. V Německu Kimi nedokončil, když se zapletl do kolize v první zatáčce s Ralfem Schumacherem a Rubensem Barrichellem. V dalším závodě, v Maďarsku, dojel Räikkönen druhý.
Před Grand Prix Itálie se FIA začala zajímat o směsi pneumatik Michelin, které obouvaly vozy Ferrari. Michelin musel přinést jiné směsi pneumatik, a ukázalo se, že když ztratí svou výhodu, dokázaly by je pneumatiky Bridgestone porazit. McLaren při stejném závodě oznámil, že ročník dokončí se starým šasi MP4-17D a neukáže se v novém MP4-18, jak oznámil předtím. Räikkönen dojel v Itálii čtvrtý a ztratil na vítěze Michaela Schumachera dalších 5 bodů.
V Grand Prix USA vybojoval Kimi další pole position, přesto dojel druhý za Michaelem Schumacherem. V posledním závodě tak stačilo Schumacherovi získat jeden bod, aby získal titul mistra světa. Räikkönen tedy musel vyhrát a doufat, že Schumacher bude bez bodu. Po osmém místě z kvalifikace dojel Kimi druhý a Schumacher osmý. Němec se tak radoval z šestého titulu mistra světa. Odstoupení Juana Pabla Montoyi rovněž znamenalo ,že Räikkönen bude celkově druhý, pouze dva vody za mistrem světa. McLaren však druhou pozici v poháru konstruktérů ztratil a skončil třetí, dva body za druhým Williamsem a 12 bodů za Ferrari. Vše bylo rozhodnuto až v posledním závodě, před ním mohl vyhrát pohár kterýkoliv z těchto tří týmů. Sezóna 2003 tak byla rozhodně jednou z nejvyrovnanějších.
2004
Sezóna 2004 začala pro Räikkönena přímo katastrofálně. V prvních sedmi závodech získal pouhý bod. Jeho McLaren, nebo spíše motor Mercedes, měl neustálé poruchy, a tak Kimi dokončil jen dva závody z úvodních sedmi. Räikkönen měl tedy jeden bod, oproti lídrovi šampionátu Michaelu Schumacherovi, který měl bodů 60. Šance na titul, či na zopakování druhého místa z minulého roku, vzaly rázem za své. V Kanadě nastaly problémy znovu, Räikkönen musel 5x do boxů, i tak ale skončil pátý, ale jen díky diskvalifikaci Williamsu a obou Toyot. V druhém závodě za mořem, v USA, dojel šestý.
Při Francouzské Grand Prix představil McLaren nový typ MP4-19B. Räikkönen dokončil závod jako sedmý, o příčku za týmovým kolegou Davidem Coulthardem. Na okruhu v Silverstone vybojoval Kimi konečně pole position a v závodě dojel druhý, za vítězem Michaelem Schumacherem. Tento výsledek McLaren povzbudil a v příštím závodě v Německu startovaly oba vozy z druhé řady. Oba jezdci měli dobrý start, ale Kimi ve 13. kole ztratil přední křídlo a musel odstoupit, když pronásledoval vedoucího Michaela Schumachera. V Maďarsku musel Räikkönen odstoupit znovu ve 13. kole, po startu z 10. místa. Ale v Belgii se už konečně zadařilo. Kimi se kvalifikoval jako desátý, ale v 11. kole převzal vedení, které do konce už nepustil a McLaren se radoval z prvního, ale nutno říci i posledního vítězství v sezóně. Další víkend se jelo v Monze a číslo 13 se opět projevilo jako číslo nešťastné. Räikkönen totiž odstoupil už potřetí v 13. kole, tentokrát kvůli problémům s elektronikou. V dalším závodě v Číně dojel třetí, ale pouze 1,4 sekundy za vítězným Rubensem Barrichellem.
V Japonsku se Räikkönen v prvním kole střetl s Felippem Massou, což mělo za následek potíže s ovladatelností vozu. Přesto ale dojel šestý, 2,5 sekundy za Fernandem Alonsem. Při Grand Prix Brazílie, předjel Kimi vítěze kvalifikace Barrichella, ještě před zatáčkou Curva De Sol. Poté bojoval s Juanem Pablem Montoyou o vedení a nakonec dojel o sekundu za ním a byl druhý. Celkově skončil Räikkönen na sedmém místě, se ziskem 45 bodů a čtyřmi umístěními na stupních vítězů, pouze o bod za šestým Jarnem Trullim.
I přes mizivý výkon v roce 2004, byl Kimi stále viděn jako nadcházející hvězda, společně s Fernandem Alonsem a stájovým kolegou v roce 2005, Montoyou. Odborníci předpovídali, že rok 2005 bude pro tým McLaren rokem výborným, hlavně díky Räikkönenovi a Montoyovi. Kimi byl též označen Rossem Brawnem a Jeanem Todtem jako jezdec, který bude v budoucnu jezdit za Ferrari. V listopadu 2004, oznámil Räikkönen, že chce vytvořit společně se svým manažerem Stevem Robertsonem svůj vlastní tým, s názvem Räikkönen Robertson Racing (známý i jako „Double R“). Tento tým měl v roce 2005 jezdit ve Formuli 3
2005
Start do sezóny 2005 se Kimimu opět nevydařil. Vůz byl na pneumatikách Michelin pomalý, čemuž odpovídaly kvalifikační časy. Nejlepší umístění v kvalifikaci pro McLaren bylo v prvních 3 závodech 6. místo. Tohoto místa dosáhl Räikkönen v prvním závodě v Austrálii. Závod dokončil jako osmý a získal jen jeden bod. V Malajsii měl blízko ke stupňům vítězů, ale potíže s pneumatikou ho odsunuly mimo body. Na okruhu v Bahrajnu už ale vystoupal na pódium, když skončil třetí.
Poté se už celkem začalo dařit. Räikkönen si vyjel pole position v San Marinu, Španělsku a Monaku. Vyhrát mohl už v San Marinu, kde ho ale zradila hnací hřídel. Ostatní dva závody kde stál na pole position už ale vyhrál a na lídra šampionátu Alonsa ztrácel 22 bodů. Při Grand Prix Evropy si při předjíždění Jacquese Villeneuva o kolo poškodil pneumatiku a následné vibrace v posledním kole poškodily zavěšení. Räikönen tak skončil v ochranné bariéře (někteří komentátoři dávali Kimiho odstoupění za vinu Villeneuvovi, protože mu prý dal milo místa k předjetí). Alonso vyhrál a zvýšil tak svůj náskok v čele šampionátu. Kdyby si ale mohl Räikkönen pneumatiku vyměnit, zaručilo by mu to celkem jistě třetí místo. Výměna pneumatik však byla v roce 2005 zakázána a povolena jen v případech, kdy je pneumatika prasklá nebo velmi poničená.
Alonsova první velká chyba v roce 2005 přišla v Kanadě, kde vyhrál Räikkönen. Následující víkend v USA nastala ta známá aféra s pneumatikami Michelin. Do závodu startovali jen jezdci na pneumatikách Bridgestone, ostatní z bezpečnostních důvodů nestartovali. Ve Francii byl Kimi posunut na startovním roštu o deset míst dozadu, když musel vyměnit motor. Startoval třináctý, avšak v závodě dojel druhý za Alonsem. O týden později ve Velké Británii měl Kimi opět problémy s motorem díky úniku oleje a místo ze druhého startoval z dvanáctého místa. V závodě skončil třetí.
Při Grand Prix Německa byl Räikkönen v pohodě ve vedení a dominoval vlastně celému víkendu. Kimi však nedojel, jelikož měl problémy s hydraulikou a Alonso si díky vítězství zvýšil opět náskok v čele bodování.
V dalším závodě v Maďarsku se ale už opět zadařilo a Räikkönen vyhrál a v závodě v Turecku se stal prvním jezdcem, který na novém okruhu zvítězil. O dva týdny později v Itálii mohl Kimi stát na pole position, ale motor ho zase odsunul o deset míst vzad. Strategie měla být taková, že Räikkönen pojede na rozdíl od ostatních jen na jeden pit stop. Problém s levou zadní pneumatikou ho ale stál o jednu zastávku v boxech víc a propadl se na dvanácté místo. Pak ale zabral a rázem byl třetí. Pak se ale dostal do hodin a závod dokončil na čtvrtém místě.
Závod v Belgii stejně jako minulý rok vyhrál. V dalším závodě v Brazílii dojel druhý za Montoyou a třetí skončil Alonso. Alonsovi tento výsledek stačil na to, aby si zajistil titul mistra světa. V předposledním závodě v Japonsku zajel Räikkönen asi nejlepší závod kariéry, když se z dvacátého místa na startu (z důvodu deště a výměny motoru) propracoval až k vítězství a vyhrál posedmé v sezóně. Tohoto vítězství dosáhl, když v posledním kole předjel Giancarla Fisichellu. Tento předjížděcí manévr označil žurnalista Peter Windsor jako nejvíce působivé předjetí v sezóně.
Celkově tak Kimi obsadil druhé místo a časopisy F1 Racing a Autosport ho označili jako „Jezdce roku“.
2006
V zahajovacím závodě v Bahrajnu měl Räikkönen při pátečním tréninku problémy s elektronikou a se zadním zavěšením při kvalifikaci. To ho odsunulo na poslední místo na startu. Nicméně se prokousával startovním polem a nakonec skončil na skvělém třetím místě, před ním dojeli jen Fernando Alonso a Michael Schumacher. Při Grand Prix Malajsie do Räikkönena zezadu naboural jezdec stáje Red Bull, Christian Klien. Kimimu se poškodilo zavěšení a musel odstoupit.
McLaren do závodu v Austrálii zaostával za vozy Renault, v tomto závodě ale Räikkönen dojel druhý. Při stíhání Fernanda Alonsa zajel Kimi v posledním kole nejrychlejší kolo a skončil za vítězem jen o 1,8 sekundy. V San Marinu byla zvolena špatná strategie a navíc udělal Räikkönen chybu v kvalifikaci, kde byl osmý, v závodě se McLareny snažily udržet za Alonsem a Schumacherem. Kimi ale dojel pátý a jeho stájový kolega Montoya třetí. Šéf týmu McLaren, Ron Dennis, dokonce Fina obvinil za špatný výkon, měl prý na to, dojet na stupně vítězů.Kvalifikace ve Španělsku skončila Kimiho devátým místem, ale už v prvním kole závodu se dostal na místo páté. Na této pozici zároveň závod dokončil. Pár dní po závodě prohlásil, že nemá šanci získat titul mistra světa v roce 2006. V ulicích Monte Carla se Räikkönen kvalifikoval jako třetí. V průběhu závodu se dostal o příčku výš a držel krok s Alonsem. Přesto nakonec ze závodu odstoupil při safety caru poté co začal hořet výfuk u vozu.
Kvalifikace ve Velké Británie znamenala pro Fina druhé místo za Alonsem a příčku před Michaelem Schumacherem. Při zastávce v boxech se ale Schumacher před Kimiho dostal a odsunul jej na třetí místo na kterém nakonec dojel. V Kanadě dosáhl Räikkönen dalšího pódiového umístění. Grand Prix USA však nedokončil po střetu se stájovým kolegou v kolizi sedmi vozů. Ve Francii se kvalifikoval jako šestý. Jeho týmový kolega Montoya z týmu odešel a nahradil ho testovací jezdec Pedro de la Rosa. Závod skončil Kimiho pátým místem. První pole position vybojoval Räikkönen v Německu. Na tomto okruhu ještě nikdy závod nedokončil, ale tentokrát se mu to povedlo a dojel třetí po boji s Jensonem Buttonem. Další pole position přišlo v Maďarsku, ale tady Kimi kolidoval v 25. kole s Vitantoniem Liuzzim a počtvrté v sezóně nedokončil závod.
Kolize se Scottem Speedem v první zatáčce v Turecku znamenala prasklou pneumatiku a poničené zavěšení. Po výměně pneumatiky se ale Räikkönenovi stále nedařilo. Asi v polovině dalšího kola skončil v zatáčce 4 ve svodidlech. V Italské Grand Prix sebral pole position Michaelu Schumacherovi o 2 tisíciny sekundy. V úvodu závodu vedl, ale jen do chvíle kdy ho při pit stopu předjel Schumacher. Na druhém místě setrval už po zbytek závodu. Po závodě prohlásil Michael Schumacher že po sezóně končí s kariérou. Později Ferrari oznámilo, že sedminásobného mistra světa nahradí v roce 2007 právě Kimi Räikkönen.
Čínská Grand Prix znamenala další odstoupení pro Kimiho kvůli problému s motorem. Poslední dvě Grand Prix, v Japonsku a Brazílii, znamenaly dva dojeté závody, ale zároveň dvě pátá místa, takže na stupně vítězů Kimi opět nedosáhl. Svou kariéru u McLarenu Mercedes zakončil pátým místem v poháru jezdců, přičemž jeho tým se umístil v poháru konstruktérů na místě třetím v sezóně bez vítězství.
Mimochodem Räikkönenův tým Räikkönen Robertson Racing v Bristké Formuli 3 zaznamenal velký úspěch, když britský jezdec Mike Conway získal titul a vyhrál prestižní Grand Prix Macau.
2007-: Ferrari
Po Grand Prix Itálie 2006 Ferrari oznámilo, že tým podepsal s Räikkönenem tříletou smlouvu na sezóny 2007-2009. Räikkönen po podepsání smlouvy prohlásil, že je s výměnou velmi spokojený a že přeje McLarenu v budoucnu hodně štěstí. Fin se stal týmovým kolegou Brazilce Felippeho Massy, který je ve Ferrari od roku 2006. Možná právě proto dostal Räikkönen vůz číslo 6, zatímco Massa podědil Schumacherův vůz číslo 5. Po odchodu Michaela Schumachera se stal Kimi nejlépe placeným jezdcem ve Formuli 1, když se jeho výdělek měl blížit k 51 milionům dolarů ročně
2007
Hned v prvním závodě za Ferrari v Austrálii vybojoval Räikkönen pole position a zajel nejrychlejší kolo. Stal se také po Nigellu Mansellovi v roce 1989 prvním jezdcem, který při svém debutu u Ferrari vyhrál závod. Poprvé v kariéře tak získal Kimi „hattrick“, když zaznamenal pole position, nejrychlejší kolo a vítězství. V Malajsii byl Räikkönen předjet nováčkem Lewisem Hamiltonem po startu a zůstal za ním po zbytek závodu a dojel třetí. Při Bahrajnské Grand Prix startoval Kimi ze třetí pozice, ale byl předjet svým nástupcem v McLarenu Fernandem Alonsem. Nakonec se ale Fin před Španěla dostal a dojel třetí. Ve Španělsku Räikkönen odstoupil po pouhých 10 kolech z důvodu problému s elektronikou. V poháru jezdců se tak propadl na čtvrté místo za týmového kolegu Massu. Při kvalifikaci v Monaku se dostal do kontaktu s bariérou a poškodil zavěšení. Startoval tak z šestnácté pozice a dojel osmý.
V Kanadě Räikkönen vybojoval v kvalifikaci čtvrtou pozici a dojel pátý po bitvě s Alonsem dokud nevyjel naposledy safety car a Alonso ztratil přilnavost a byl předjet Takumou Satem. Räikönenův stájový kolega Massa byl diskvalifikován. V druhém závodě za mořem, v USA, se Räikkönen kvalifikoval jako čtvrtý a též také dojel čtvrtý.
Ve Francii obsadil Kimi třetí místo v kvalifikaci, ale v první zatáčce předjel Lewise Hamiltona. Následně se držel za týmovým kolegou Massou, kterého ale přdjel při zastávkách v boxech a vyhrál tak druhou Grand Prix v sezóně. Celkově to pro něj bylo 11. vítězství v kariéře.
Při Grand Prix Velké Británie odstartoval Räikkönen z druhého místa a jen těsně přišel o nejlepší postavení na startu. V závodě se dostal do vedení opět při pit stopech, nejdříve se dostal před Lewise Hamiltona, následně pak před Fernanda Alonsa a nakonec tedy zvítězil.
V kvalifikaci na Grand Prix Evropy obsadil Kimi druhé pole position v sezóně, ale v deštivém závodě musel v 35. kole odstoupit po problému s hydraulikou. V poháru jezdců se opět propadl na čtvrté místo
