Prostě kimík
5. 1. 2008
Pořád je to těsné. Jenže způsob, jakým od víkendu k víkendu mění rozložení sil v F1 rychlost, připomíná víc počítačovou hru než hmatatelnou realitu. V Turecku získalo Ferrari double, zatímco doma v Monze nemohlo ani o vítězství bojovat. McLaren-Mercedes zase diktoval tempo v americkém Indianapolisu, ale najednou byl ve francouzském Magny-Cours jenom do počtu. Teď přišlo Spa: další double Ferrari, další beznadějný double na třetím a čtvrtém místě u McLarenu. Sledujeme snad nějaký model výkonnosti? A jaké jsou k tomu důvody?
Na jedné straně máme okruhy, u nichž už bylo dopředu jasné, že budou svědčit Ferrari: Bahrajn, Barcelona, Silverstone, Turecko a Spa. A na druhé jsou tratě, které zjevně vyhovují McLarenu: Monako, Montreal, Indy, Maďarsko a také Monza. Čistě technickou mluvou: okruhy se středními a velmi rychlými zatáčkami versus pomalé sekce a rychlost v přímce. Závěr? Ferrari postavilo monopost, který je po aerodynamické stránce efektivnější než McLaren - jejich dokonalý závodní komplet dokáže generovat větší přilnavost než MP4-22 bez toho, aby byl znevážen trestem v podobě zvýšeného odporu.
A zase na druhou stranu McLaren má něco, co lidé od fochu označují za „mechanickou přilnavost“. Schválně říkám, že lidé od fochu, protože inženýři ví mnohem lépe než já, že něco jako „mechanická přilnavost“ neexistuje, a tvrdí, že i při rychlosti lehce přes padesát kilometrů v hodině působí aerodynamika. Nicméně pro nás stačí určitě zjednodušení: když je vliv aerodynamiky na minimu, odvádí z pohledu přilnavosti monopost McLarenu lepší práci.
Monza? Od chvíle, co začala Mezinárodní automobilová federace hlídat maximální rychlost, se velmi podobá Monaku. Vliv aerodynamiky je malý a v šikanách musí monoposty jezdit velmi pomalu. Když se vám podaří připravit stroj s vyšší přilnavostí, pak si můžete pohrát s nastavením zavěšení. A čím větší prostor máte, tím lépe auto nastavíte například pro přejezdy obrubníků. Okruh ve Spa je naopak téměř výhradně poskládaný z rychlých, táhlých zatáček, a tak je jednoznačně výhodnější pro Ferrari.
Poprvé v sezoně si zajistili první startovní řadu a závodu dominovali od samého začátku až do úplného konce. Naprosto jednoduché a kalkulované. McLaren nemohl dělat víc a jen se postaral o to, aby dokroužil na třetím a čtvrtém místě. Nemohl být lepší, nešlo to. Když jsme měli přesně rozdané karty a rozložení sil zdůvodněné jasnými parametry, mohli jsme se víc věnovat jednotlivým pilotům. Kupříkladu Kimi Räikkönen působil nadšeně od prvního metru stráveného na trati.
„Jo, Eau Rouge a Blanchimont se teď dají úplně v pohodě jet na plný plyn,” říkal později, „ale Spa je pořád fantastický okruh. Myslím, že jenom tady jsou opravdové zatáčky. Miluju to tady.“ Je jasné, proč něco takového Kimi říkal. Částečně třeba proto, že Ferrari F2007 je pro Spa jako ušité. A určitou měrou přispěl i fakt, že Spa svědčí jeho překrásně lineárnímu stylu, odměňuje dokonalou práci s dynamickou hmotností a perfektní využití překrásného auta.
Vidět Kimiho minout správný výjezd ze zatáček při všech 121 kolech, jež za pátek, sobotu a neděli ve Spa absolvoval, bylo stejně tak pravděpodobné jako to, že z modré oblohy nad Ardenami začne při závodě pršet. A tohle všechno si uvědomte v jednom zásadním kontextu - v závodních podmínkách nemůže být dokonalost nikdy absolutní. Kimiho například stále bolel krk z bouračky v Monze - a nemůže se tomu nikdo divit, když na něj při nárazu působila síla 22 G. Jenže ještě z jedné věci byl nervózní. Ke konci druhé části sobotní kvalifikaci měl pocit, že se zádí monopostu není něco v pořádku.
Závodní inženýr Chris Dyer nemohl nic najít, stejně tak jako mechanici. Slibovali, že to bude dobré. Věřili, že se vše změní s novou sadou pneumatik. Pole position, ke kterému se Kimi dostal odvážnou jízdou potřetí v sezoně, ale poprvé ve Spa, se obešlo bez chyb, které ničily jeho představení v Turecku. Nové, měkčí bridgestonky ke konci kola odcházely a pořád mu hrozilo, že v poslední šikaně, letos přepracované, zase udělá hloupou a zbytečnou chybu.
Jak jel k zatáčce, které Francouzi přezdívají pif-paf, mohli jste skoro slyšet, jak sám sobě říká: „Nebrzdi moc pozdě, nebrzdi moc pozdě!“ Nechyboval. Měl perfektní pole position. Pak mu už zbýval jenom start. Stačí vyhrát ten a pak už jen občas zkontrolovat zrcátka. Jednoduché v případě, že se jmenujete Kimi Matias Räikkönen. Naopak Felipe Massa byl celý víkend tak nějak rozhozený. Uvízl v kačírkové pasti na studených pneumatikách v pátek dopoledne a pak se za ním často prášilo, když byl na výjezdech ze zatáček širší, než by se slušelo.
O pole position přišel jen kvůli těžšímu monopostu (měl o 3 kg paliva víc než Kimi), což mu pro závod dodalo sebedůvěry. Jenže v prvních kolech přišla přetáčivost a musel výrazně ubral. Úprava nastavení předního křídla při zastávkách v boxech všechno napravila, to už však byl Kimi dávno z dohledu. Později, když zjistil, že na záložních pneumatikách zaznamenal nejrychlejší kolo závodu, Felipe připustil, že mohl nebo spíš měl zvolit jinou strategii a na měkčí sadě gum odjet delší střední úsek závodu.
Později jsem se Kimiho zeptal, co si o tom myslí. „Je jednoduché takhle mluvit,“ odpověděl. „Ale musíte také myslet na to, jak by se těžší auto chovalo na méně pogumované dráze blíže k začátku závodu. Nejsem si jistý, že by tohle bylo lepší řešení.“ To, co řekl, dává samozřejmě smysl - jako téměř všechno, co Kimi vypozoruje. Ve skutečnosti byl Felipe pozadu a musel dohánět od chvíle, co v pátek dopoledne příliš tvrdě zabrzdil na studených gumách.
V McLarenu bylo dopředu jasné, že bude mít výhodu Fernando Alonso. Podle všeho byl klíčový druhý sektor. Lewis nebyl v Malmedy, Rivage, Pouhon, Fagnes a na vjezdu do Stavelotu tak dobrý jako Fernando. Tyhle výborné, dlouhé a rychlé zatáčky, které překvapily většinu z nás, musely zcela určitě překvapit i Lewise. Proč? A jak? Jak se něco takového může stát? V první řadě mluvíme jen o miniaturních rozdílech. Lewis odvedl ve Spa fantastickou práci: skončil čtvrtý a na svého mnohem zkušenějšího kolegu, který je dvojnásobným šampionem, neztratil zas tak moc.
Podobný příběh se odvíjel i v Silverstonu, takže je evidentní, že zde musí existovat nějaký vzorec. A podle něj je Fernando (který má zpátky své brzdy Hitco) schopen v rychlých zatáčkách, jež následují krátce po sobě, šetřit zadní gumy výrazně lépe než Lewis. Hamilton autu tzv. naloží, protože je to přirozené - koneckonců využívá zádi monopostu, jak je to správně - za předpokladu, že jde o přirozený stav a ne takový, jehož bylo dosaženo za korekcí volantu proti akceleraci.
Nevýhodou je, že ve spoustě zatáček vyžaduje Lewis od zadních pneumatik hodně velkou pomoc. Naopak Fernando řídí monopost předkem a v nájezdu do zatáček je velmi ostrý. Následnou přetáčivost léčí volantem a plynovým pedálem, nicméně takové ztráty jsou minimální, až zanedbatelné. Jeho styl možná není tak čistý jako u Lewise a stejně tak je i náchylnější k chybám, ale na okruzích, jako je Spa, kde je příliš snadné zničit pneumatiky, je ke svým zadním gumám mnohem citlivější, a tak si dokáže udržet lepší vyvážení šasi a také vyšší úroveň přilnavosti.
Jsem si jistý, že Lewis na svém problému postupem času zapracuje. Kimi, který jezdí podobně jako on, už chyby odstranil. Nováčkovi, který bojuje o titul mistra světa, tak mělo jít ve Spa hlavně o to, aby minimalizoval případné škody. Zvládl to, byť kvůli tomu musel Fernanda před sebe pustit v Eau Rouge. Fernando jej dvakrát natlačil na samý okraj dráhy a neměl na výběr. Šampionát, z něhož zbývají tři závody, bude vyrovnaný i nadále. Fuji? Klíčová bude mechanická přilnavost. Šanghaj? Vsaďte si na erodynamiku. Brazílie? No - pořád může zapršet, že?
Nej momenty pohledem Stuarta Codlinga
Odvážný Sutil překvapil
Po nepovedeném debutu v Monze byla nová B-specifikace monopostu Spyker F8-VIII donucena ve Spa ke zpěvu. Kdo byl krotitel? Adrian Sutil. Už dopředu hlásil, že je monopost rychlejší v přímé linii a že má víc přítlaku. Jenže v posledním kvalifikačním kole udělal chybku, takže musel startovat z devatenáctého místa.
K němu mu ještě pomohla penalizace Giancarla Fisichelly za výměnu motoru. Sutilovi se povedl šokující start a v první fázi závodu kroužil na dvanáctém místě. Mohl by být dokonce jedenáctý, jenže určitá drobná nedisciplinovanost při pokusu o předjetí Jensona Buttona jej v Les Combes stála výlet mimo trať.
Po první zastávce v boxech spadl za všechny soupeře, kteří vsadili na jednu zastávku v boxech, a pořádně tlačil a na prvním mezičase zaostával za mclareny jen o pár desetinek sekundy. Odvážný výkon, za nějž by si zasloužil lepší než čtrnácté místo.
Nej momenty pohledem Matthewa Marshe
Wurzova diagnóza: Smolař
Zatímco se Nico Rosberg kvalifikoval na šesté místo, jeho týmový kolega Alex Wurz se musel spokojit se šestnáctým místem, přičemž celý závodní víkend lamentoval nad nedostatkem rychlosti v přímé linii.
Ještě před závodem se díky penalizaci Giancarla Fisichelly posunul o jednu startovní pozici vpřed, jenže to byla poslední kratičká chvilka víkendu, kdy měl vůbec nějaké štěstí. Na začátku druhého kola dostal Alex smyk u zatáčky Bus Stop a propadl se na chvost startovního pole.
To už bylo jasné, že mu závod nemůže moc vyjít. Díky soupeřům, kteří odbočili k první ze dvou zastávek v boxech, se posunul na 16. pozici. Jenže krátce po své druhé zastávce zase odbočoval do boxů a tentokrát zajel rovnou do garáže. Na vině byly problémy s tlakem paliva.
Nej momenty pohledem Toma Clarksona
Webberovo zalíbení ve Spa
Mark Webber miluje Spa-Francorchamps. Nemůže se nabažit nejvyzývavějšího okruhu z celého kalendáře, a dokonce si našel čas, aby si na kole projel starou, 15 km dlouhou trať. Jen tak sám od sebe.
V samotném závodě pobil Heikkiho Kovalainena z Renaultu, což byl vlastně obraz celého víkendu. Kvalifikoval se osmý (podeváté v sezoně se dostal do 3. části kvalifikace), nicméně mohl startovat ze sedmé příčky, jelikož Kubica vyfasoval trest ztráty deseti míst na startovním roštu za výměnu motoru.
V závodě se pak celých 44 kol vozil na bodované pozici. „Není pro nás zrovna jednoduché skončit na bodech,“ řekl Mark. „Takže tenhle musíme považovat za parádní. Auto bylo dobré celé odpoledne a doufám, že si tempo udržíme i za dva týdny v Japonsku.“
Předjížděcí manéavr závodu vám přináší Shell V-Power Racing
Kimiho děkovačka
Ve Spa ukázal Kimi Räikkönen to nejlepší ze svého velkého umění. Pohodlně si dojel pro vítězství z pole position a ani na moment se v nejmenším nezdálo, že by měl o čtvrté vítězství v sezoně přijít. Byla to jízda šampiona. Ne, není to přehnané, statistiky o tom nepochybně svědčí.
Je teprve čtvrtým jezdcem historie, který ve Spa dokázal vyhrát třikrát po sobě. Dalšími už jsou jen mistři světa Jim Clark, Ayrton Senna a Michael Schumacher. Ale V-Power moment přišel až poté, co Kimi projel pod šachovnicovou vlajkou a vyhrál. Už už se chystal na dlouhé oslavné kolo, když jej maršálové nasměrovali do pitlane z La Source, byť v protisměru.
Spa je totiž na oslavná kolečka moc dlouhé, nicméně Kimi našel způsob, jak triumf oslavit: provedl tzv. donut, tedy smyk na místě doprovázený kouřem od pneumatik. Namířil si to se svým F2007 směrem od pitlane a zastavil. Otočil volantem o devadesát stupňů, sešlápl plynový pedál až k podlaze a pustil spojku. Provedení bylo dokonalé - stejně jako samotné vítězství.
Na jedné straně máme okruhy, u nichž už bylo dopředu jasné, že budou svědčit Ferrari: Bahrajn, Barcelona, Silverstone, Turecko a Spa. A na druhé jsou tratě, které zjevně vyhovují McLarenu: Monako, Montreal, Indy, Maďarsko a také Monza. Čistě technickou mluvou: okruhy se středními a velmi rychlými zatáčkami versus pomalé sekce a rychlost v přímce. Závěr? Ferrari postavilo monopost, který je po aerodynamické stránce efektivnější než McLaren - jejich dokonalý závodní komplet dokáže generovat větší přilnavost než MP4-22 bez toho, aby byl znevážen trestem v podobě zvýšeného odporu.
A zase na druhou stranu McLaren má něco, co lidé od fochu označují za „mechanickou přilnavost“. Schválně říkám, že lidé od fochu, protože inženýři ví mnohem lépe než já, že něco jako „mechanická přilnavost“ neexistuje, a tvrdí, že i při rychlosti lehce přes padesát kilometrů v hodině působí aerodynamika. Nicméně pro nás stačí určitě zjednodušení: když je vliv aerodynamiky na minimu, odvádí z pohledu přilnavosti monopost McLarenu lepší práci.
Monza? Od chvíle, co začala Mezinárodní automobilová federace hlídat maximální rychlost, se velmi podobá Monaku. Vliv aerodynamiky je malý a v šikanách musí monoposty jezdit velmi pomalu. Když se vám podaří připravit stroj s vyšší přilnavostí, pak si můžete pohrát s nastavením zavěšení. A čím větší prostor máte, tím lépe auto nastavíte například pro přejezdy obrubníků. Okruh ve Spa je naopak téměř výhradně poskládaný z rychlých, táhlých zatáček, a tak je jednoznačně výhodnější pro Ferrari.
Poprvé v sezoně si zajistili první startovní řadu a závodu dominovali od samého začátku až do úplného konce. Naprosto jednoduché a kalkulované. McLaren nemohl dělat víc a jen se postaral o to, aby dokroužil na třetím a čtvrtém místě. Nemohl být lepší, nešlo to. Když jsme měli přesně rozdané karty a rozložení sil zdůvodněné jasnými parametry, mohli jsme se víc věnovat jednotlivým pilotům. Kupříkladu Kimi Räikkönen působil nadšeně od prvního metru stráveného na trati.
„Jo, Eau Rouge a Blanchimont se teď dají úplně v pohodě jet na plný plyn,” říkal později, „ale Spa je pořád fantastický okruh. Myslím, že jenom tady jsou opravdové zatáčky. Miluju to tady.“ Je jasné, proč něco takového Kimi říkal. Částečně třeba proto, že Ferrari F2007 je pro Spa jako ušité. A určitou měrou přispěl i fakt, že Spa svědčí jeho překrásně lineárnímu stylu, odměňuje dokonalou práci s dynamickou hmotností a perfektní využití překrásného auta.
Vidět Kimiho minout správný výjezd ze zatáček při všech 121 kolech, jež za pátek, sobotu a neděli ve Spa absolvoval, bylo stejně tak pravděpodobné jako to, že z modré oblohy nad Ardenami začne při závodě pršet. A tohle všechno si uvědomte v jednom zásadním kontextu - v závodních podmínkách nemůže být dokonalost nikdy absolutní. Kimiho například stále bolel krk z bouračky v Monze - a nemůže se tomu nikdo divit, když na něj při nárazu působila síla 22 G. Jenže ještě z jedné věci byl nervózní. Ke konci druhé části sobotní kvalifikaci měl pocit, že se zádí monopostu není něco v pořádku.
Závodní inženýr Chris Dyer nemohl nic najít, stejně tak jako mechanici. Slibovali, že to bude dobré. Věřili, že se vše změní s novou sadou pneumatik. Pole position, ke kterému se Kimi dostal odvážnou jízdou potřetí v sezoně, ale poprvé ve Spa, se obešlo bez chyb, které ničily jeho představení v Turecku. Nové, měkčí bridgestonky ke konci kola odcházely a pořád mu hrozilo, že v poslední šikaně, letos přepracované, zase udělá hloupou a zbytečnou chybu.
Jak jel k zatáčce, které Francouzi přezdívají pif-paf, mohli jste skoro slyšet, jak sám sobě říká: „Nebrzdi moc pozdě, nebrzdi moc pozdě!“ Nechyboval. Měl perfektní pole position. Pak mu už zbýval jenom start. Stačí vyhrát ten a pak už jen občas zkontrolovat zrcátka. Jednoduché v případě, že se jmenujete Kimi Matias Räikkönen. Naopak Felipe Massa byl celý víkend tak nějak rozhozený. Uvízl v kačírkové pasti na studených pneumatikách v pátek dopoledne a pak se za ním často prášilo, když byl na výjezdech ze zatáček širší, než by se slušelo.
O pole position přišel jen kvůli těžšímu monopostu (měl o 3 kg paliva víc než Kimi), což mu pro závod dodalo sebedůvěry. Jenže v prvních kolech přišla přetáčivost a musel výrazně ubral. Úprava nastavení předního křídla při zastávkách v boxech všechno napravila, to už však byl Kimi dávno z dohledu. Později, když zjistil, že na záložních pneumatikách zaznamenal nejrychlejší kolo závodu, Felipe připustil, že mohl nebo spíš měl zvolit jinou strategii a na měkčí sadě gum odjet delší střední úsek závodu.
Později jsem se Kimiho zeptal, co si o tom myslí. „Je jednoduché takhle mluvit,“ odpověděl. „Ale musíte také myslet na to, jak by se těžší auto chovalo na méně pogumované dráze blíže k začátku závodu. Nejsem si jistý, že by tohle bylo lepší řešení.“ To, co řekl, dává samozřejmě smysl - jako téměř všechno, co Kimi vypozoruje. Ve skutečnosti byl Felipe pozadu a musel dohánět od chvíle, co v pátek dopoledne příliš tvrdě zabrzdil na studených gumách.
V McLarenu bylo dopředu jasné, že bude mít výhodu Fernando Alonso. Podle všeho byl klíčový druhý sektor. Lewis nebyl v Malmedy, Rivage, Pouhon, Fagnes a na vjezdu do Stavelotu tak dobrý jako Fernando. Tyhle výborné, dlouhé a rychlé zatáčky, které překvapily většinu z nás, musely zcela určitě překvapit i Lewise. Proč? A jak? Jak se něco takového může stát? V první řadě mluvíme jen o miniaturních rozdílech. Lewis odvedl ve Spa fantastickou práci: skončil čtvrtý a na svého mnohem zkušenějšího kolegu, který je dvojnásobným šampionem, neztratil zas tak moc.
Podobný příběh se odvíjel i v Silverstonu, takže je evidentní, že zde musí existovat nějaký vzorec. A podle něj je Fernando (který má zpátky své brzdy Hitco) schopen v rychlých zatáčkách, jež následují krátce po sobě, šetřit zadní gumy výrazně lépe než Lewis. Hamilton autu tzv. naloží, protože je to přirozené - koneckonců využívá zádi monopostu, jak je to správně - za předpokladu, že jde o přirozený stav a ne takový, jehož bylo dosaženo za korekcí volantu proti akceleraci.
Nevýhodou je, že ve spoustě zatáček vyžaduje Lewis od zadních pneumatik hodně velkou pomoc. Naopak Fernando řídí monopost předkem a v nájezdu do zatáček je velmi ostrý. Následnou přetáčivost léčí volantem a plynovým pedálem, nicméně takové ztráty jsou minimální, až zanedbatelné. Jeho styl možná není tak čistý jako u Lewise a stejně tak je i náchylnější k chybám, ale na okruzích, jako je Spa, kde je příliš snadné zničit pneumatiky, je ke svým zadním gumám mnohem citlivější, a tak si dokáže udržet lepší vyvážení šasi a také vyšší úroveň přilnavosti.
Jsem si jistý, že Lewis na svém problému postupem času zapracuje. Kimi, který jezdí podobně jako on, už chyby odstranil. Nováčkovi, který bojuje o titul mistra světa, tak mělo jít ve Spa hlavně o to, aby minimalizoval případné škody. Zvládl to, byť kvůli tomu musel Fernanda před sebe pustit v Eau Rouge. Fernando jej dvakrát natlačil na samý okraj dráhy a neměl na výběr. Šampionát, z něhož zbývají tři závody, bude vyrovnaný i nadále. Fuji? Klíčová bude mechanická přilnavost. Šanghaj? Vsaďte si na erodynamiku. Brazílie? No - pořád může zapršet, že?
Nej momenty pohledem Stuarta Codlinga
Odvážný Sutil překvapil
Po nepovedeném debutu v Monze byla nová B-specifikace monopostu Spyker F8-VIII donucena ve Spa ke zpěvu. Kdo byl krotitel? Adrian Sutil. Už dopředu hlásil, že je monopost rychlejší v přímé linii a že má víc přítlaku. Jenže v posledním kvalifikačním kole udělal chybku, takže musel startovat z devatenáctého místa.
K němu mu ještě pomohla penalizace Giancarla Fisichelly za výměnu motoru. Sutilovi se povedl šokující start a v první fázi závodu kroužil na dvanáctém místě. Mohl by být dokonce jedenáctý, jenže určitá drobná nedisciplinovanost při pokusu o předjetí Jensona Buttona jej v Les Combes stála výlet mimo trať.
Po první zastávce v boxech spadl za všechny soupeře, kteří vsadili na jednu zastávku v boxech, a pořádně tlačil a na prvním mezičase zaostával za mclareny jen o pár desetinek sekundy. Odvážný výkon, za nějž by si zasloužil lepší než čtrnácté místo.
Nej momenty pohledem Matthewa Marshe
Wurzova diagnóza: Smolař
Zatímco se Nico Rosberg kvalifikoval na šesté místo, jeho týmový kolega Alex Wurz se musel spokojit se šestnáctým místem, přičemž celý závodní víkend lamentoval nad nedostatkem rychlosti v přímé linii.
Ještě před závodem se díky penalizaci Giancarla Fisichelly posunul o jednu startovní pozici vpřed, jenže to byla poslední kratičká chvilka víkendu, kdy měl vůbec nějaké štěstí. Na začátku druhého kola dostal Alex smyk u zatáčky Bus Stop a propadl se na chvost startovního pole.
To už bylo jasné, že mu závod nemůže moc vyjít. Díky soupeřům, kteří odbočili k první ze dvou zastávek v boxech, se posunul na 16. pozici. Jenže krátce po své druhé zastávce zase odbočoval do boxů a tentokrát zajel rovnou do garáže. Na vině byly problémy s tlakem paliva.
Nej momenty pohledem Toma Clarksona
Webberovo zalíbení ve Spa
Mark Webber miluje Spa-Francorchamps. Nemůže se nabažit nejvyzývavějšího okruhu z celého kalendáře, a dokonce si našel čas, aby si na kole projel starou, 15 km dlouhou trať. Jen tak sám od sebe.
V samotném závodě pobil Heikkiho Kovalainena z Renaultu, což byl vlastně obraz celého víkendu. Kvalifikoval se osmý (podeváté v sezoně se dostal do 3. části kvalifikace), nicméně mohl startovat ze sedmé příčky, jelikož Kubica vyfasoval trest ztráty deseti míst na startovním roštu za výměnu motoru.
V závodě se pak celých 44 kol vozil na bodované pozici. „Není pro nás zrovna jednoduché skončit na bodech,“ řekl Mark. „Takže tenhle musíme považovat za parádní. Auto bylo dobré celé odpoledne a doufám, že si tempo udržíme i za dva týdny v Japonsku.“
Předjížděcí manéavr závodu vám přináší Shell V-Power Racing
Kimiho děkovačka
Ve Spa ukázal Kimi Räikkönen to nejlepší ze svého velkého umění. Pohodlně si dojel pro vítězství z pole position a ani na moment se v nejmenším nezdálo, že by měl o čtvrté vítězství v sezoně přijít. Byla to jízda šampiona. Ne, není to přehnané, statistiky o tom nepochybně svědčí.
Je teprve čtvrtým jezdcem historie, který ve Spa dokázal vyhrát třikrát po sobě. Dalšími už jsou jen mistři světa Jim Clark, Ayrton Senna a Michael Schumacher. Ale V-Power moment přišel až poté, co Kimi projel pod šachovnicovou vlajkou a vyhrál. Už už se chystal na dlouhé oslavné kolo, když jej maršálové nasměrovali do pitlane z La Source, byť v protisměru.
Spa je totiž na oslavná kolečka moc dlouhé, nicméně Kimi našel způsob, jak triumf oslavit: provedl tzv. donut, tedy smyk na místě doprovázený kouřem od pneumatik. Namířil si to se svým F2007 směrem od pitlane a zastavil. Otočil volantem o devadesát stupňů, sešlápl plynový pedál až k podlaze a pustil spojku. Provedení bylo dokonalé - stejně jako samotné vítězství.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
